Toho dne, 20.9.2008, mě společně s kamarádem Michalem po návštěvě krásného Londýnského hradu, čekal zlatý hřeb večera. Utkání první anglické ligy mezi West Hamem a Newcastlem.
Zkusím Vám popsat, jak jsem to viděl..
Je třeba začít ještě dříve, než u samotného zápasu a to u lístků. Řekl bych, že u nás stačí, když si zajdete na předprodej nebo se dostavíte na stadión o hodinku dříve. Nějakým způsobem mě osvítilo a jednoho fandy jsem se ptal, jak se kupují lístky u nich. Tak mi říkal, že spolehlivé jsou dva způsoby - první - zavolat si na kasu a zarezervovat lístek, - druhý - koupit si jej přes internet. Rozhodl jsem se pro druhou variantu a to 10 dnů před výkopem. Zaregistroval jsem se mezi členy klubu(bezplatně) a pustil se do hledání volných míst. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že zbývá jenom pár posledních volných sedadel! Honem rychle jsme si je zarezervovali a pak už jenom trnuli, aby převod 53liber za jednu osobu, proběhl včas.
Vytiskl jsem si něco jako doklad o zaplacení lístku a pouze s ním jsem šel k pokladně. Sympatická Indka po mě nechtěla žádné ID(občanku) a to byl ten správný impulz k tomu, abychom se vyfotili před krásným sadiónem. Upřesňuji krásným stadiónem zvenku. Vevnitř už to taková sláva nebyla - nosníky byly zrezlé atd., zkrátka šlo vidět, že se jednalo o starší stadion.
Mé zážitky zkusím shrnout ve třech momentech.
Moment první - Trávník
To byla fantazie. Po rozcvičce hráčů vyjelo ze země zavlažování a chlapíci s motykami hledali vyloženě drnky, které pak uplácali. Prostě aby podmínky byly nejlepší a nebyla v zápase o skluzy nouze.
Moment druhý - bezpečnost
Naprosto nepochopitelné pro mě zůstalo to, co dokumentuje fotka vpravo. Vídite ten černý
pás? Tak ten neznamená připomenutí nějakého úmrtí, ale je to oddělení
hostujících fanoušků od domácích. Pár policistů v žlutém u něj a toť vše! Nikdo
si nedovolil hodit ani prázdný kelímek, natož nějaké dělobuchy.. znamenalo by to pro něj stop na stadión, klidně i doživotní.
To mi připomnělo situaci, která nastávala u rohových kopů. Organizátoři vždycky přiběhli, zaklekli a dívali se do hlediště, jestli se někdo nechová nevhodně.
Někomu to může přijít jako "buzerace", ale jak vidno, slaví
to úspěch - na fotbal chodí, mladí staří, muži, ženy.. je to pro ně
zkrátka společenská údálost.
Moment třetí a nejsilnější - Fanoušci
Pomalu jsem si začínal klepat na čelo, jestli nejsem blázen?! 10minut před výkopem byl stadión 
poloprázdný. Vždyť při objednávání lístku mi to hlásilo plný stav, tak co je! Věřte, že během těch 10minut se stadion zaplnil. Až potom v útrobách stadiónu jsem našel odpověď - všude vchody, všude vstupy. To bylo parádní. Pro fanoušky tam dělají celkově moc. Budiž dvě barevné tabule na kterých(kromě reklam, jak je nutno podotknout) opakovali góly či zajímavé situace. Stejné to bylo u občerstvení - tam byly taky televize, kde běžely zajímavé momenty či výsledky z tohoto a jiných zápasů.
Ale doopravdy nejvíce mě dorazilo, když jsme vyšli ze stadionu a jak dokumentuje fotka opět vpravo, na které jsou chlapíci zachycení zády k nám, v černobílých dresech. Tak to jsou fanoušci hostujícího celku. Normálně vyšli ze stadionu mezi domácí příznivce, bez policistů.. co vyšli, oni si tleskali s domácími navzájem, jak pěkně si zafandili!!! Šli mezi sebou, žádná agresivita či nevlídnost. Ba přesně naopak.
Tohle byl pro mě ten největší rozdíl oproti české lize.. když si představím některé rádoby fanoušky Baníku či Sparty, tak mi je až smutno.. Ale dává mi naději projekt Slavie, její stadión. Snad se to bude zlepšovat a třeba si jednou budeme taky tleskat.
